1.1. Zařízení a způsob jeho výběru pro kontinuální měření průtoků
1.1.1. Volba způsobu měření
1.1.2. Vzájemné porovnání průtokoměrů
1.2. Měrné přelivy
1.2.1. Ostrohranné přelivy
1.2.1.1. Trojúhelníkový měrný přeliv
1.2.1.2. Obdélníkový měrný přeliv
1.2.2. Přelivy s krátkou korunou a širokou korunou
1.3. Měrné žlaby
1.3.1. Parshallův žlab
1.3.2. Venturiho žlab
1.4. Kombinované průtokoměry
1.5. Q-h křivka kanálu a měrného profilu
1.6. Ultrazvuková metoda
1.6.1. Dopplerův jev
1.6.2. Translace zvukového obrazu
1.6.3. Ultrazvuková transmise
1.7. Magneticko-indukční průtokoměry
1.7.1. Potrubí s uzavřenou hladinou
1.7.2. Potrubí a kanály s otevřenou hladinou
1.8. Elektronické vyhodnocovače průtoku

---

1.Měření průtoku odpadních vod pro 500 až 10 000 EO

Nezbytnost měření průtoků odpadních vod (dále OV) na čistírnách vyvolaly aspekty technologické, ekologické a ekonomické. Technologické a ekologické aspekty vyvolaly požadavky na optimální řízení technologie čistírny nebo odtoků ve stokové síti. Ekonomické aspekty určil politický systém a vyjádřily naše legislativní předpisy. Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a jejich prováděcí vyhlášky předepisují nezbytnost a podmínky měření průtoku pro subjekty , které produkují odpadní vody. Metrologické požadavky na průtokoměry stanovil zákon č. 505/1990 Sb. o metrologii ve znění zákona č. 119/2000 Sb. a zákona 137/2002 Sb. a jejich prováděcí vyhlášky.

Zásadní legislativní požadavky na měření průtoku odpadních vod lze vyjádřit v souhrnu takto :

Metrologické předpisy

• pracovní měřidla stanovená (dále jen stanovená ) jsou měřidla, která Ministerstvo průmyslu a obchodu ( dále MPO ) stanoví vyhláškou k povinnému ověřování. Při uvádění do oběhu musí být provedeno jejich prvotní ověření (zak. 505/1990 Sb. ve smyslu jeho novely ). Povinnost schvalování typu měřidla pro vybrané tuzemské průtokoměry určuje MPO, přičemž na žádost mohou se schvalovat i jiná než stanovená měřidla,
• dovážená stanovená měřidla musí být typově schvalována všechna,
• pracovní měřidla nestanovená ( dále jen pracovní ) jsou měřidla , která nejsou etalonem ani stanoveným měřidlem, tato měřidla mohou být typově schválena na základě žádosti. Při uvádění do oběhu se musí prvotně kalibrovat ,
  pozn.: všechny níže uvedené průtokoměry pro měření OV s otevřenou hladinou jsou pracovní měřidla,
  - schvalováním typu se rozumí zjistit , za měřidlo bude schopno plnit funkci pro kterou je určeno (§6 zákon 505/90 Sb. ve smyslu jeho novely ),
  - ověřováním stanoveného měřidla se potvrzují požadované metrologické vlastnosti měřidla,
  - kalibrací se rozumí porovnání metrologických vlastností zpravidla s etalonem při dodržení návaznosti měřidel,
• při používání stanovených měřidel je nutno obnovovat platnost provedeného ověření v souladu s vyhláškou MPO,
• při používání pracovních měřidel je nutno obnovovat platnost provedené kalibrace, doba platnosti nebyla pro průtokoměry s otevřenou hladinou legislativně stanovena a je pouze na uživateli měřidla, jakou lhůtu si stanoví (nejlépe interním metrologickým předpisem), přitom plně zodpovídá za správnost měření. Všeobecně doporučovaná lhůta pro systémy s otevřenou hladinou je dva roky.
• Používané průtokoměry lze z hlediska jejich přesnosti porovnávat pomocí stanovení nejistoty měření. Nejistota měření hodnoty měřené veličiny charakterizuje rozsah hodnot okolo výsledku měření. Pro běžné účely se používá rozšířená nejistota měření . Tato nejistota určuje rozsah intervalu výsledku měření na hladině pravděpodobnosti 95 % ( viz hodnoty u níže popisovaných průtokoměrů). Způsob výpočtu rozšířené nejistoty je nad rámec tohoto textu a je uveden v dokumentu EAL- R2 ? Metodika vyjadřování nejistot měření při kalibracích?, který v roce 1965 vydal a dále aktualizoval v roce 1997 Český institut pro akreditaci. V roce 2001 ČIA vydává překlad dokumentu EA 4/02 ? Vyjadřování nejistoty měření při kalibracích ?společnosti pro Evropskou spolupráci pro akreditaci .
  
  

Vodohospodářské předpisy

• ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních , je povinen v souladu s vodohospodářským rozhodnutím měřit objem vypouštěných vod?.. (zák.č. 254/2001 Sb. § 38, odst. 3 ),
• vyhláška č. 293/2002 Sb. MŽP o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových předepisuje nezbytnost měření objemu vypouštěných vod za kalendářní rok (tj. sledováni veličiny proteklého objemu a veličiny uplynulého času),
• úplaty za vypouštění do vod povrchových se požadují při větším vypouštěném objemu odpadních vod jak 30 000 m3/rok nebo při současném překročení hmotnostní a koncentrační hodnoty příslušného ukazatele ( sledované ukazatele znečištění uvádí  příloha č.2  zákonu 254/2001 Sb. ). Znečišťovatel , kterému vznikla povinnost úplat , je povinen sledovat ukazatele u každého zdroje. Při vypouštění z více zdrojů se tyto v příslušných ukazatelích sčítají ( vypouštěné množství , průtok, hmotnost),
• ve výjimečných případech legislativa povoluje nahradit kontinuální měření vypouštěných odpadních vod do vod povrchových jednotýdenním měřením s dopočtem celoročního objemu (vyhláška 293/2002 Sb. MŽP,odst. 5),
• kontrolu správnosti měřidel provádí tzv. měřičská skupina ( pověřená MŽP),
• kontrola zahrnuje zjištění rozdílu mezi stávajícím měřením a kontrolním ( odchylka za období /obvykle účetní rok/ do 10 % ) , úřední měření průtoku ( určení okamžité hodnoty veličiny), posouzení funkčnosti průtokoměru během celého roku ( sezónní vlivy ), vyjádření o vhodnosti průtokoměru z hlediska rozsahu průtoků a z hlediska kvality odpadní vody, vyjádření o stabilitě  funkce průtokoměru v daném rozsahu průtoků na lokalitě, vyjádření o způsobu archivace časové řady objemů a o způsobu zabezpečení funkce při výpadku elektrického proudu a vyjádření o zabezpečení proti neoprávněné manipulaci a vandalismu (zákon č. 254/2001 Sb., vyhláška č. 293/2002 Sb.),
• ten, kdo vypouští odpadní vody do kanalizace ( více jak 10 m3 / den nebo více jak 50 EO ), měří objem vod svým průtokoměrem, stanoví-li to kanalizační řád ( určuje způsob a místo); pokud se objem vypouštěných odpadních vod neměří, pak se objem určuje z údaje vodoměru na vstupu do objektu nebo ze směrných čísel spotřeby vody s připočtením ostatních zdrojů ( zákon č. 274/2001 Sb., vyhláška č. 428/2001 MZ),
• průtokoměr (vypouštění vod do kanalizace) podléhá úřednímu ověření dle zákona č. 505/1990 Sb. ( §19 zákona č. . 274/2001 Sb. ),
• průtokoměry musí být zabezpečeny s možností uzamknutí proti manipulaci cizí osobou nebo proti poškození . Při vzájemné nedůvěře producenta a odběratele vod se doporučuje vstup vybavit dvojím zámkem tak, aby byl možný pouze společný přístup.

• ---

  (c) 2004, PARS Aqua, s.r.o.